Tréninkové podmínky v Austrálii byly téměř ideální a za uplynulý měsíc v Noose jsem zvládla pořádný kus práce, takže jsem do závodu na Gold Coastu mohla jít s klidným svědomím. Plavání proběhlo bez výraznějších problémů a já opouštěla vodu na konci prvního balíku. Jakmile jsme skočily na kolo, začalo peklo. Technická trať nedovolila na chvíli polevit a tempo bylo od začátku vysoké. “Vlála” jsem na konci první skupiny jako na gumě, až jsem dovlála :). Z první skupiny jsem odpadla a byla na sebe hodně naštvaná. Obkroužila jsem si kolečko (8km) sama, než mě dojela další skupina. Moje motivace a nálada byla rázem na bodu mrazu.V poklidu jsem tedy absolvovala zbytek cyklistické části a o nějakém super výsledku už vůbec neuvažovala. Běželo se mně překvapivě dobře a lehce a postupně jsem se prokousávala startovním polem neustále dopředu. V samotném finiši jsem ještě dokázala urvat jednu příčku a skončila osmá. Každé umístění v TOP 10 se počítá a já musím být spokojená, přestože se závod ve všech ohledech nevyvíjel zcela podle mých představ. Nakonec není důležité,
jak jsem se na tu příčku dostala, ale že jsem se tam vůbec dostala :).
Posun na průběžné 7. místo v celkovém hodnocení světové série WTS je příjemný bous.