Z Abu Dhabi jsem se přesunula na Nový Zéland, kde mě čekaly dva následující závody. Útočiště jsem společně s tréninkovou skupinou našla v severní části Aucklandu. Podmínky pro tréninky zde na zhruba měsíční pobyt byly optimální.
Z důvodu dobré dostupnosti jsem si na rozjezd před WTS Auckland zvolila světový pohár v New Plymouth, který se konal týden před závodem WTS na distancích sprint triatlonu. Tímto bych ještě jednou ráda poděkovala Vítkovi Tomanovi za dopravu a skvělý servis během závodu.
Byl to můj druhý světový pohár, kdy jsem nastupovala se startovním číslem 1. Tentokrát jsem ho nesla důstojněji než na podzim v Kolumbii. Plavání bylo v neoprenech v poměrně rozbouřeném moři, které dost roztrhalo startovní pole. Na kole jsem se rychle usadila v první skupině a snažila se starat o tempo, aby nás nedostihl balík pronásledovatelek. Na běhu jsem od začátku byla vpředu a ještě v posledním kopci jsem myslela, jak se cítim dobře a chystala se na finiš s americkou závodnicí, kterou jsem měla po boku. Pod kopcem cca. 200m do cíle Američanka zaútočila a já se najednou nezmohla na odpověď. Běhěm vteřiny se kolem mě přehnala další Američanka, o které jsem bohužel vůbec nevěděla, jelikož se prodrala startovním polem vpřed z druhého balíku. Třetí místo a podium se počítá. V závodě jsem neudělala žádnou chybu a až do poslední chvíle bojovala o vítězství. Kdo ví, možná právě síly z cyklistické části, kdy jsem hodně tahala špici, chyběly v samotném závěru. I přesto jsem se svým výkonem byla spokojená.