22. místo v celkovém hodnocení seriálu WTS
Musím uznat, že nedávný závod v Karlových Varech byl pro mne nejenom zklamáním z konečného výsledku. Také mě velice zneklidnil ohledně závěrečného finále série mistrovství světa v Londýně, kde se letos dalo očekávat poměrně chladné počasí. Start ve Varech jsem v tomto ohledu značně podcenila, protože jsem se před závodem nenamazala ani hřejivkou. Rozhodně jsem nechtěla, aby se podobná situace opakovala v Londýně. Proto jsem už dopředu začala spřádat „zateplovací“ plán. Touto cestou bych ještě jednou chtěla poděkovat Pelimu za finalgon, Marice za folii a hlavně trenérovi Jiřímu Seidlovi, který aniž byl součástí výpravy a bydlel v jiném hotelu, absolvoval brzký budíček a v již 6:30 mi pomohl do mého improvizovaného závodního oblečku. Nakonec jsem měla pod klasickým dresem tričko s dlouhým rukávem a pod ním pečlivě zaizolovanou vrstvu finalgonu pomocí aluminiové folie. Při sebemenším pohybu jsme šustila jako listí ve větru, ale moje zateplovací výbava se rozhodně vyplatila. Prognózy špatného počasí se naplnily a při samotném závodě bylo pouhých 10 – 12°C a mrholilo. Tedy „ideální“ počasí pro letní sport :).
V plavecké části jsem se tentokrát bohužel nevyhnula velké mele a zcela zbytečně ztratila kontakt s první skupinou. Díky zdržení v depu jsem nechytla ani druhý balík a většinu cyklistické části strávila ve třetí skupině. Tedy v místě, kde jsem rozhodně nechtěla být. V předposledním okruhu se nám podařilo dojet druhou skupinu, ale ztráta na čelo byla velká, okolo 2 minut. Na běhu jsem byla opravdu ráda za své zateplení. Jediným problémem tak byly zcela promrzlé nohy v mokrých botách. Celkově byl však běh v podstatě takový „survival mode“. Zaběhla jsem svůj současný standard, který z druhého balíku nestačil na více než 33. místo. S konečným výsledkem samozřejmě nemohu být spokojená, ale za daných podmínek se u mě nedal předpokládat nějaký super výkon. Jediné, co mě opravdu mrzí, je ztráta první skupiny ve vodě, protože tam jsem měla rozhodně na víc.
Seriál mistrovství světa je tímto u konce. V jeho konečném pořadí jsem obsadila 22. místo. Po dobrém vstupu do sezóny jsem doufala v TOP 20, ale vzhledem k okolnostem, za kterých jsem nemohla nastoupit do všech závodů, je 22. místo velice slušný výsledek.
A protože zdraví konečně zase docela drží a já nechci skončit sezónu takovýmto „zimním“ závodem, rozhodla jsem se ještě absolvovat několik dalších závodů v klimaticky výrazně příznivějších podmínkách. Tím prvním je světový pohár ve španělském Alicante za 14 dní.