Když už padly po závodě dotazy, co udělám s prémií za třetí místo na mistrovství Evropy, rozhodla jsem se s vámi podělit o několik dojmů. Odměny vypsané evropskou triatlonovou unií nejsou nijak tajné a nečiní mi problém je zveřejnit také zde na mých osobních stránkách. Konkrétně se tedy jedná o částku 3.750E. Rozhodně si nekoupím novou garderobu a na auto či byt, musíte sami uznat, je to poněkud málo. Rozhodně jsem už také do letošní sezóny vložila mnohem více z vlastní kapsy a bohužel situace v našem sportu se těžko změní, takže i další peníze poputují na další přípravu a další závody. Rozhodla jsme se také investovat do renomované sportovní laboratoře v Belgii. Na naše poměry se jedná o poměrně drahou záležitost, ale do čeho jiného investovat, než do vlastního zdraví.
Poté, co jsem si před závodem v Brně opět vymkla kotník a následný povodňový stav v naší zemi mi znemožnil běhat po měkkém a donutil uchýlit se na tvrdou asfaltovou dlažbu, se mi opět ozvaly problémy s kotníkem. Pokud chci stabilně dosahovat solidních výsledků, není možné neustále nahrazovat běžecký trénink aquaběhem a často běhat přes bolest a stále přecházet vracející se obtíže. Proto jsem se rozhodla vynaložit nemalý obnos za cílem zbavit se svých vleklých problémů, s kterými mi dosud nebyl nikdo schopen pořádně poradit. Rukama laboratoře ve Zwijndrechtu prošli i velikáni jako např. Mo Farah a Paul Radcliffe, nebo náš triatlonový olympijský vítěz Alistair Brownlee a stříbrná Lisa Norden.
A co mě vlastně v laboratoři čekalo?
Na rozdíl od vyšetření u nás, kdy jsou ortopedické vložky do bot vždy dělány na základě statického vyšetření na zátěžové desce, V Belgii byla deska zabudovaná na dráze v atletickém tunelu o délce cca. 80m a veškeré testování probíhalo při pohybu, ať již šlo o chůzi, či běh v různých intenzitách. To vše na boso, v tréninkových a závodních botách. Dále jsem absolvovala screening tělesné kompozice, zad a DXA scan, který zjistil, co je pravou příčinnou toho, že mám levou nohu o celý centimetr kratší než pravou. Výroba nových vložek trvala necelé tři hodiny. Během té doby na mě byli tak hodní, že mě odvezli do nedalekého plaveckého bazénu, abych nemusela oželet plaveckou fázi :). Po návratu probíhalo celé testování v botách na novo a posléze další nezbytné malé korekce ortopedických vložek, aby co nejvíce odlehčily přetěžovaným místům. Doufám, že mně nové vložky brzy umožní návrat do plnohodnotného běžeckého tréninku a s ním přijdou i další solidní výsledky.