Všechny naše závody obvykle probíhají podle stejného scénáře: cesta-hotel-závod-domů. Proto jsem velice ráda a tímto bych chtěla i poděkovat ČOV, že mi umožnil zůstat v dějišti OH až do závěrečného ceremoniálu. Konečně jsem si mohla pobyt v Londýně pořádně užít a vynahradit si všechnu dřinu a úsilí, které jsem do uplynulých čtyř let vložila. V následujících řádcích najdete některé z mých zážitků.
Odpoledne po závodě jsem navštívila český dům, abych se mohla setkat s blízkými přáteli, kteří mě do Londýna přijeli povzbudit osobně. Ten večer zde byla korunována první česká zlatá medailistka Mirka Knapková, takže atmosféra byla vynikající.
Druhý den ráno jsem cestu do českého domu absolvovala znovu, abych mohla zasednout po bok J. Bosáka do olympijského studia. Dlouho jsem se však zdržet nemohla, protože jsem opět musela
na dopingovou kontrolu. Večer, finálový závod na 100m a Boltova první zlatá.
Plavecké soutěže bohužel skončily v prvním týdnu her. Do Aquatic areny jsem se dostala alespoň na synchronizované plavání a skoky do vody. Sporty, kde nerozhodují vteřiny, mají své vlastní kouzlo. Skoky do vody byly vždy mým dětským snem. Bohužel dnes je tento krásný sport v Čechách na vymření.
Další ze sportů, které jsem navštívila, byl basketbal. Strhující zápas, v němž naše závodnice bojovaly o čtvrtfinále, skončil velkým zklamáním v poslední čtvrtině, kdy holky ztratily desetibodový náskok a smolně prohrály s Francií.
V úterý jsem si nemohla nechat mužský triatlonový závod. Neoficiální zdroje uvádějí, že se v Hyde Parku sešlo milión diváků. Po plavecké části se v depu první objevil dle předpokladů Rišo Varga, který jako první Slovák v historii dokončil na 22. místě. Bouřlivá atmosféra hnala vpřed domácí bratry Alistara a Johnyho Brownlee, kterým dokázal sekundovat jen Španěl Javier Gomez. Žádné překvapení se v cíli tedy nekonalo.
Na zlatý závod Báry Špotákové jsem se bohužel nedostala. Většina disciplín však byla vyhlašována až následující den a to už jsem na stadionu nechyběla. Česká hymna zněla v osmdesáti tisícovém kotli prostě úžasně.
Přímo od Davida Svobody jsem dostala lístky na jeho „spanilou jízdu“ za zlatem. Při parkůru se mi tajil dech nad každou překážkou, ale David zajel skvěle a připravil všem nezapomenutelný zážitek. Jedinou chybou bylo, že jsem nestihla začátek závěrečného atletického programu. Velká škoda, že Víťa Veselý nezopakoval svůj kvalifikační pokus a odvezl si pouze bramborovou medaili. Ale on určitě ještě všem ukáže! Závěrečnou třešničkou na dortu tak byl světový rekord v podání jamajské štafety na 4x100m.
Abych alespoň vytáhla z tašky gumáky, šla jsem v nich na závěrečný ceremoniál. Co vám budu povídat, obuv to není nejpohodlnější. To pak, když se naše šik botky válely mezi znavenými sportovci na ploše stadiónu, uhasínající olympijský oheň vlál opodál, připadala jsem si skoro jako u táboráku :). Zakončení se neslo v rytmu současné i nedávné britské pop music. Akustika v centru dění nebyla ideální a myslím, tedy spíše doufám, že lidé v hledišti i u obrazovek měli lepší hudební zážitek než sportovci na ploše.
Samozřejmě je Londýn také vyhlášenou turistickou destinací, takže jsem nemohla vynechat např. procházku přes Tower Bridge nebo okolo Buckinghamského paláce.
Jeden den jsem také stihla londýnskému ruchu prchnout na pravý anglický venkov. Konkrétně do městečka Bawdsey, východně od Londýna, kde jsem navšívila svou dlouholetou „pen friend“. Sice mě přijela s přáteli osobně podpořit na závod, ale řada povinností nám zabránila vidět se již v sobotu. Setkání po 12 letech, rozjímání v rozkvetlé zahradě a procházka na pláž, působily jako oáza klidu oproti hektickému přelidněnému velkoměstu.
Tímto výčet mých londýnských zážitků zdaleka nekončí, proto je vám určitě jasné, že uplynulý týden byl nesmírně náročný. Těším se na zaslouženou chvíli klidu v rodném kraji :).
Sezóna však ještě zdaleka nekončí a je třeba opřít se zase znovu do práce. Bohužel zánět achilovky znemožňuje i nadále mou běžeckou přípravu, takže nezbývá, než zase obléci plavky a nazout cyklistické tretry. Nejbližším závodem je WTS a MS týmů ve Stockholmu (25.8.).