Ve středu 1.8. jsem spolu s dalšími sportovci odcestovala vládním speciálem na Olympijské hry do Londýna. Hlavními hvězdami naší výpravy byla oštěpařská skupina J. Železného a obhájce pekingského zlata střelec David Kostelecký. Cesta proběhla bez problémů a za necelé dvě hodiny jsme přistáli na britské půdě, kde nás přivítalo typické deštivé počasí. Akreditace v olympijské vesnici byla výborně zvládnutá, takže se naštěstí nenaplnily obavy dlouhého čekání. V české misi jsem zaujala místo na pokoji s basketbalovým týmem, takže si do konce pobytu budu připadat jako trpaslík :). Průzkum vesnice odkládám na neurčito po závodě. Během následujících dvou dnů tak budu pendlovat pouze na trase postel-jídelna-trénink :).
Že si konečně po odletu před závodem trochu odpočinu, byla jedna z největších mylných představ. Ve čtvrtek pro mě nastaly dva extrémně hektické dny. Budíček před 5h, abychom už v 6:30 mohli vyzkoušet závodní trať. Oproti loňskému roku proběhla změna pouze v plavecké části. Nyní se plave pouze jeden 1,5km dlouhý okruh. Po cyklistickém tréninku byla možnost si zaplavat v Serpentine, kterou jsem vřele odmítla a raději se proběhla Hyde parkem. Poté následoval závodní briefing a výběr startovních pozic. Já jsem si se svým rankingem moc vybírat nemohla a vyčkávala, jaké místo na mě zůstane. Přesun do vesnice, oběd, krátký odpočinek, dopingová kontrola, kde mi „dělala společnost“ Carmelita Jeter (pozdější držitelka tří cenných londýnských kovů), plavecký trénink, strečink, fyzio, masáž. Večer jsem byla ráda, že jsem padla do postele.
Středa začala náramně – snídaně s čerstvým stříbrným medailistou Vávrou Hradílkem = ta správná inspirace před závodem. Při běžeckém rozcvičení jsem stejně jako v Pekingu potkala PANA vytrvalce K. Bekeleho, takže další vzpruha. Už chyběl jen M. Phelps popř. R. Lochte při plaveckém tréninku:). Snad příště! I čtvrtek byl hodně časově náročný a odpočinek kratší, než bych si přála, ale to je daň olympiády.
Zítra držte palce – den D je po čtyřech letech opět tu!