Závěrečnou přípravu na OH jsem absolvovala převážně v Pardubicích, kde se mi již v květnu osvědčily výborné podmínky. Tentokrát mi sice sparinga dělal pouze Honza Volár, ale zhostil se své role na jedničku a patří mu můj obrovský dík!
I za tu krátkou dobu jsem si však vytrpěla své. Podělím se tedy s vámi i o zážitky z trochu jiné části příprav. Přesto, že byl Hamburk sprint, podepsal se na mých bolavých svalech víc, než bych si přála. Že není sport už dávno jenom o vysokých tréninkových dávkách, ale i o nezbytné regeneraci, ví každý. Masáže však často nejsou vytouženou sladkou tečkou na konci náročného dne, o čemž jsem se opět přesvědčila doslova na vlastní kůži. Podruhé v životě jsem na masáži uronila slzu a komentáře typu: „máš záda jak dělník v kamenolomu nebo dřevorubec“, nebyly zrovna ty pravé pro zlepšení mé nálady. Co bych však pro sebe neudělala :).
Na závěr připojuji zaručený typ, který by se ledaskomu mohl v době dovolených hodit.
Jak si co nejlépe zabalit na cestu: nechte danou věc v kufru auta někoho jiného a poté mu napište, že se nedá nic dělat, že teď už to musí sbalit sám…:). Takže já raději vyrazím sbalit trenažér, abych vůbec odletěla.