První „křest ohněm“ mám za sebou. Popravdě řečeno, postavit se na start se třemi současnými mistryněmi světa a dalšími třemi medailistkami ze světových pohárů uprostřed února po půlročním výpadku s nulovým intenzivním tréninkem, není žádná sranda. Nýbrž krutá realita a přesně to, co můj australský trenér zamýšlel, aby mě dostal co nejvíce pod tlak a otestoval tak mé reakce v krizových situacích. Přestože můj celkový výsledek není nijak oslňující, cíl mise – vyplavat, byl splněn.
Závod nebyl vůbec o tom otestovat si současnou formu, protože ještě zkrátka a jednoduše žádná není. Uplynulý měsíc a půl jsme věnovali ve všech disciplínách výhradně technice, síle a základní vytrvalosti, kdy má tepová frekvence výjimečně přesáhla 150 tepů. To je na závod, kde jste často na hraně 200 TF, opravdu málo.
Ale k samotnému závodu. Všechny sobotní starty byly pro nepřízeň počasí zrušeny a přesunuty na neděli. S 99%ní pravděpodobností se mělo plavat v oceánu v neoprénu. To mi dodávalo alespoň trochu sebejistoty. O to horší bylo mé překvapení hodinu před startem, kdy byla oficiálně vyhlášena teplota vody 20,5°C a plavání bez neoprénu. V chladném počasí pro mě ta nejhorší kombinace. Alespoň jsem si však mohla vyzkoušet nové rozcvičení a rozplavání. Vyplatilo se a já se brzy po startu zařadila do první části startovního pole. Kupodivu jsem neměla žádný problém udržet nastavené tempo až do konce. Bohužel však závodnice přede mnou trochu ztratila kontakt s vedoucí čtveřicí a vodu jsme tak opouštěly s deseti sekundovou ztrátou na Moffat. Na kole se ihned zformovaly dvě skupiny a naše se urputně snažila smazat ztrátu z vody. Zde se konečně projevil můj tréninkový deficit. Nastavené tempo jsem ve třetím okruhu už nebyla schopná dál akceptovat a z balíku odpadla. Průměrný výkon na běhu, který mě už nemohl posunout dopředu, odpovídal také mým současným možnostem a rozhodně se za něj nemusím stydět.
Emma Moffat jednoznačně ovládla celý závod. Předvedla však svůj maximální výkon a formu, kterou už nemá během sezóny, moc kam posunout. Je spíše otázkou, zda se jí ji podaří udržet po celou sezónu, která bude opět velice dlouhá.
Naše strategie je zcela opačná. Být „ready“ až to bude opravdu potřeba. To znamená v létě! Až nyní se naše tréninky zintenzivní, aby postupně mohly ještě gradovat.