Mistrovství světa v duatlonu – 1. místo

Tak ani další cesta do Spojených států se neobešla bez komplikací. Celkem příjemné na sebe navazující lety bez dlouhého čekání vzaly za své na letišti v Detroitu těstě před závěrečným přeletem. Náš let byl nejdříve zhruba o dvě hodiny opožděn. Posléze, když se všichni pasažéři nalodili na palubu letadla, nám bylo oznámeno, že si můžeme opět vystoupit, že se poletí až ráno :(. Naše cesta se tak prodloužila o celých 12h :(.

Duatlonový šampionát letos hostilo město Concord v Severní Karolíně. Přivítalo nás obzvláště horké počasí s vysokou vlhkostí. V den závodu však došlo k neuvěřitelnému obratu, ochladilo se téměř o 10°C a celý den provázel déšť.

Závod se konal na automobilovém závodišti, kde se jezdí v Americe velice populární závody série NASCAR. Trať byla velice technická a rychlá. S jedním z nejtěžších běhů, které provází všechny triatlonové závody. V každém ze šesti běžeckých okruhů nás totiž čekal pěkný zalomováček v tunelu :).

Konkurence se letos sešla velice kvalitní v čele s loňskou vítězkou SP v triatlonu Samanthou Warrner a Španělkou Annou Burgos, která se po neúspěšném triatlonovém  začátku letošní sezóny speciálně připravovala právě na tento závod. Řadu medailí z duatlonového MS a ME má již na svém kontě, ale vytoužené zlato ji zatím stále chybělo. V neposlední řadě velká řada mně neznámých dutalonových specialistek, které dokáží být také proklatě rychlé. 

Samotný závod se rozhodně nevyvíjel podle mých představ. Úvodní běh byl v závěrečné fázi docela utrpením. Naštěstí toho měly po „svižném „ rozběhu, jak se říká plný kecky, i ostatní závodnice a tempo na kole poté připomínalo spíš výletní vyjížďku. Brzy se proto sedmičlenná první skupina rozrostla v asi patnáctičlenný balík. Nikdo však spolupracovat nechtěl a většina  vyčkávala na druhý běh. Jako obvykle se mi podařilo nejrychlejší depo a na závěrečných pět km jsem vyrazila první za zády s francouzskou závodnicí. Poměrně brzo se mi ji podařilo setřást. Dlouhou dobu jsem tak běžela osamocena na čele závodu. Ke konci však už docházely síly a Francouzka se nepříjemně přibližovala. Zde jsem však využila své šance. Chvíli si za ní odpočnula a pak nasadila drtivý finiš, na který nedokázala vůbec reagovat. No a tak jsem se stala Mistryní světa v duatlonu! 🙂