V severoněmeckém Hamburku jsem byla účastnicí závodu, kde jsem poprvé byla svědkem porušení ITU pravidel. Vzhledem k velmi nepříznivému počasí ITU povolila plavání v neoprenech, přestože teplota vody byla 20,2°C. Tentokrát mě však ani neoprén nepomohl a zdánlivé maličkosti se nahromadily tak, že jsem ze závodu v průběhu cyklistické části odstoupila.
Brzy po startu plavání se opět naplno rozjely boxerské souboje. V tu dobu už jsem měla tolik vody v brýlích, že jsem vůbec nic neviděla, což mě stálo ztrátu kontaktu s hlavním polem :-(. Hned v úvodním cyklistickém okruhu přišla první dešťová smršť. Začala jsem pořádně mrznout a v dalších okruzích už ani nemohla pořádně zabrat, proto jsem raději závod nedokončila. Když jsem slezla z kola, měla jsem ještě k tomu opět prázdné zadní kolo :-(.
V jednom týdnu se dva závody v takovém marastu dle mého názoru ani zvládnout nedají. Ještě ve středu jsem cítila v krku škrábání z prochladnutí v Brně a na léčení chřipky teď rozhodně není vhodná doba.