Bohužel se vyplnily mé nejčernější obavy a zdravotní stav mi nedovolil předvést plnohodnotný výkon :-(.
Již od návratu z USA jsem se potýkala se zdravotními problémy a zvažovala, zda na ME vůbec odcestovat. Nakonec jsem se rozhodla , že pojedu, ovšem bez sebemenších nadějí na úspěch. Zázrak se nestal a mé prognózy se vyplnily. Veškeré naděje jsem utopila již v plavecké části. Ztráta z vody sice nebyla až tak tragická, jenže bohužel vpředu byly všechny výborné závodnice a náš pětičlenný balí(če)k proti nim neměl sebemenší šanci. V cyklistické části tak naše ztráta narostla na hrozivé tři minuty, s kterými už se nedalo nic dělat. Mohla jsem si tak běžet už jen pro sebe a svůj pocit, protože ani sebelepší běh by mě neposunul výše. Jediné co tak mohu na celém závodu hodnotit kladně je výborný mentální trénink.
Závod měl již tradičně výbornou diváckou atmosféru. Ani jsme neměli možnost si „užít“ typické holandské počasí, protože celou dobu v Holtenu panovala téměř tropická vedra.