Musím se ještě vrátit k pražskému maratonu. Především bych chtěla velice poděkovat a zároveň se velice omluvit paní Janě Moberly, která mi v šibeničním termínu zajistila start a které jsem ne vlastní vinou následně způsobila nemalé potíže. Tímto bych ještě chtěla vyvést z omylu všechny, kteří si stále díky mediálnímu humbuku myslí, že jsem dokončila maraton jako první z českých závodnic. I na tomto případě můžete jasně vidět, jaká je síla médií, které klidně zobrazí neověřené informace, přičemž se člověk nemůže vůbec bránit. I to je jeden z důvodů, proč jsem ve své mediální prezentaci opatrná. Nicméně k samotnému závodu. Již dávno dopředu bylo rozhodnuto, že poběžím pouze 10km jako kvalitní trénink, neboť se v tu dobu na našem území žádný kvalitní závod nenacházel. Nakonec z toho bylo tedy 5km poměrně rychle, 5km volně a výklus na Staroměstské náměstí, kde jsem vrátila čip, vzala si věci a pokračovala v tréninkovém dni. Opravdu nevím, jak došlo k informaci, že jsem závod dokončila, neboť v té době jsem se již na Staroměstském náměstí nevyskytovala.
Pražský maraton patří mezi populární mezinárodní závody, tak mu také předcházela velká prezentace a třídenní prodejní výstava Expo. Díky němu jsem se opět mohla setkat se svými sponzory.